V České republice byl po téměř deseti letech potvrzen výskyt vysocepatogenní ptačí chřipky. Nákaza byla potvrzena ve dvou malochovech drůbeže v Jihomoravském kraji, a to v Moravském Krumlově a v Ivančicích. Pravděpodobným zdrojem nákazy v chovech jsou volně žijící ptáci. Nákaza byla potvrzena také u volně žijících labutí v témže kraji.
„Státní veterinární správa v souladu s platnou legislativou přijala s okamžitou platností opatření k zamezení dalšího šíření nákazy. Chovatelé by měli z preventivních důvodů zabránit kontaktu volně žijících a domácích ptáků,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
„V případě výskytu nákazy je základním opatřením utracení ptáků v ohnisku a zabránění dalšího šíření prostřednictvím kontaminované podestýlky, krmiva, hnoje apod. Živočišné produkty z ohniska jsou neškodně likvidovány a z vymezených uzavřených pásem mohou být na trh produkty uvolněny až po prohlídce úředním veterinárním lékařem,“ dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Základním preventivním opatřením je pokud možno chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. V případě podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva nahlásit na krajskou veterinární správu.
Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysocepatogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.
Současná forma viru je vysoce patogenní pro ptáky, nicméně přenos na člověka nebyl doposud zaznamenán. Jde o ptačí formu chřipkových virů, ke kterým není člověk jako savec moc vnímavý. Rizikem je zde možná mutace viru, která by následně mohla ohrozit zdraví lidí. Proto se provádí utracení ptáků v ohnisku.
Více informací je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy www.svscr.cz.
Způsob přenosu ptačí chřipky:
K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.
Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.
Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).
Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.).
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.
Příznaky ptačí chřipky:
Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická. Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích, edém hlavy. Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách.
V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu. Řiďte se přesně podle jejich instrukcí. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa.
Nebezpečí pro člověka:
Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím, apod.
Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen. Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu.
Vyslovit podezření na chřipku ptáků u lidí můžeme, jestliže
- jsou podezření na výskyt chřipky ptáků v okolí cca 10 km od jejich pracoviště
- onemocní s příznaky vysoké teploty, bolestí hlavy, kašle, obtíží při dýchání přibližně po 7 dnech od kontaktu a podezřelým potenciálně nemocným zvířetem
Upozornění: pravděpodobnost onemocnění chřipkou ptáků je extrémně malá.
Proč je chřipka ptáků nebezpečná?
O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření. Chřipka ptáků způsobuje rovněž ekonomické problémy v důsledku zákazu importu drůbeže a drůbežích produktů ze zemí, které jsou nákazou postiženy a může mít za následek likvidaci činností spojených s chovem a zpracováním drůbeže v důsledku toho, že v případě výskytu nákazy vždy a v některých zemích i v případě podezření musí být postižená hejna likvidována.
Inkubační doba
Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.
Virus je ničen teplotou 70 °C již za 1 sekundu.
Autor / zdroj: Mgr. Petr Pejchal
